Příspěvky

Citát o tichém úžasu a věčné pravdě

-
A vynořovala se země s veškerou svou pravěkostí a věčností: majestátní a velebná, při svítání jako opuštěná, zalévala lidem srdce svou pravěkou úžasností. Jako by tu bývala odjakživa, a ač ji předtím v životě neviděli, jako by ji znali mnohem lépe než tvář matky... Patříce na ni, zakoušeli v srdcích jen ticho a úžas, a byli nazí a siří, sedření až na dřeň svých bytostí a byli tak blízko pravdě, jak jen je to lidem možné. Věděli, že oni zemřou, a země že bude věčně. V srdci tuto radost, úžas, smutek, uvědomil si teď každý, že zas den odešel a nový zas přišel a jak krátké jsou dny člověka a siré. ( Thomas Wolfe : O času a řece) Ó, kéž bychom v každé minutě věděli, že my zemřeme a země že bude věčně. Kéž bychom si uvědomovali, jak krátké jsou dny člověka. Včera jsem seděl na zídce na zahradě a za hradem naproti našemu domu zapadalo slunce. Samotné slunce vidět nebylo, ale viděl jsem zářivé nebe mezi zapadajícími stromy. A slyšel ticho. Ohlušující ticho, které vyluzovali všichni zpěvní
Další informace

Ani klid, ani moudrost rozumu a srdce

-
Tu za noci prohrabával spousty knih v knihovně, vytahoval knihy z tisíců regálů a četl je jako ztřeštěnec. Pomyšlení na tyto ohromné kupy knih ho doháněly k šílenství: čím více četl, tím méně, jak se mu zdálo, věděl - čím větší počet knih spolykal, tím větší se mu zdála ta nesmírná, nespočetná spousta knih, které nikdy přečíst nemůže... Tyto strašné čtenářské orgie mu nepřinášely útěchu, klid ani moudrost rozumu a srdce. Místo toho jeho běs a zoufalství vzrůstaly tím, čím je sytil, s jídlem mu rostl hlad. (Thomas Wolfe, O času a řece) Chováme se jako Evžen Gant, hrdina románu Thomase Wolfa. Jen místo tisíců knih vytahujeme z tisíců regálů další a další věci, které nepotřebujeme, trávíme náš vzácný čas plněním vozíků v supermarketech a s množstvím jídla roste náš hlad. Máme tolik jídla, že ho nesníme, tolik šatů, že je nevynosíme, tolik nábytku, že ho nikdy nemůžeme všechen využít, takové množství přístrojů, že jsme si to před lety ani nedokázali představit. Ale kdo koho vlastní? Kd
Další informace

Má-li život smysl, či ne

-
Motto:  Je zhola zbytečné se ptát, má-li život smysl, či ne. Má takový smysl, jaký mu dáme.  (Martin Kessel) A zamyslíš-li se, shledáš, že největší část života uniká těm, kdo dělají špatně, veliká část těm, kdo nedělají nic, celý život těm, kdo dělají, co dělat nemají.  ( Lucius Annaneus Seneca ) Rozumný člověk netouží po rozkoši, nýbrž po bezbolestnosti.  ( Aristotelés ) V stoupajícím blahobytu hmotném, ve hluku a rachotu strojů nesmí býti přeslechnuta otázka: Stává se tím vším duše lidská šťastnější? A lepší? A předem větší a silnější?  (František Xaver Šalda) Být v životě (absolutně) spokojený, to by znamenalo nečinný klid a zastavení hnacích sil nebo otupení vjemů a s tím spojeného konání.  ( Immanuel Kant ) Raději klopýtat po správné cestě než vykračovat si mimo ni pevným krokem.  ( Aurelius Augustinus ) V životě ve skutečnosti neexistuje nic rozhodujícího nebo nedůležitého. Vše má stejnou hodnotu a stejnou váhu.  ( Oscar Wilde ) Nic neodkládat; každý den trochu; na
Další informace

Úhlavní nepřítel života

-
"Už sis, Evžene, někdy uvědomil, že úhlavní nepřítel života není smrt, nýbrž život sám?" (Thomas Wolfe: O času a řece) Je brzké májové ráno, probuzené slunce zrovna přelezlo střechu sousedního domu a jeho paprsky prosvítily stébla trávy na zahradě světlounkou zelení. Sýkorky, červinky, kosi a další a další ptáci v protější zámecké zahradě omamují vše živé svým božským zpěvem a člověk najednou cítí, že je jako všechno to kolem, jako májové ráno prosvětlené sluncem, jako mladá jarní tráva osvěžená rosou, jako ptáci oznamující všemu živému, že je radostné tu být, že svět je překrásný a nadějeplný. Klapne branka, je to zvuk, který prozrazuje příchod našeho Berti, kocoura, který se u nás kdysi z ulice objevil jako malé koťátko a kterého jsme přijali napůl mrtvého hladem. Vrací se z nočních toulek a běží rovnou do kuchyně, opět nenasytně hladový. A když se k němu skláním, abych mu podal misku s raním žrádlem, vidím, že má hlavu plnou krve a hnisu, krev mu kape do misky se žrád
Další informace

Nejkrásnější citáty

-
Důležitý bod životní moudrosti je správný poměr, jak věnujeme svou pozornost přítomnosti i budoucnosti, aby nám jedna nepokazila druhou. Mnozí žijí příliš v přítomnosti - lehkomyslní; jiní příliš v budoucnosti: úzkostliví a starostliví. Málokdo udrží pravou míru. Ti, kdo se svými snahami a nadějemi žijí jenom v budoucnosti, kdo se stále dívají dopředu a pospíchají za budoucími věcmi, které jim mají přinést pravé štěstí, ale přitom zanedbávají a neužívají přítomnosti, jsou jako ti oslové v Itálii, kteří se popohánějí tím, že se na jejich hlavu připevní hůlka a na tu otýpka sena - vidí ji stále před sebou a doufají, že jí dosáhnou. Podvádějí se sami o celý svůj život, neboť žijí stále jenom ad interim, tzn. prozatímně - až zemřou. Tedy místo abychom se ustavičně a výhradně zabývali plány a starostmi o budoucnost, nebo abychom se oddávali touze po minulosti, nezapomínejme, že jenom přítomnost je reálná a skutečná, kdežto budoucnost dopadne skoro vždycky jinak, než myslíme, ano i minulost
Místo: Česká republika
Další informace